Diokleciánův palác

Římský císař Dioklecián, který usedl na trůn v roce 284, se pustil do velké přeměny římské říše římské, kterou si rozdělil na dvě části. Panování rozdělil mezi Augusta a Caesara. Dioklecián se na výsluní držel přes dvacet let a poté odešel mimo hlavní dění a přesunul se do zálivu u Splitu, kde si nechal vybudovat palác, který mu postavili architekti Filot a Zotik.

V roce 313 kdy Dioklecián zemřel, se jeho palác stal administrativní budovou a rezidencí pro vysoce postavené úředníky. Dalším významným okamžikem pro palác se stal rok 615, kde si zde našli útočiště davy uprchlíků, kteří se zde schovali poté, co Salonu napadli Avaři. Ti bohatší si zabrali zdobené komnaty a ti chudší pak žili ve věžích a prostorách bran. Kolem celého obvodu paláce se nachází celkem osm věží. Čtyři jsou na nárožích paláce a čtyři se tyčí na každé straně hradeb.

Celý palác je honosný komplex a tvoří samostatnou osadu, která v sobě ukrývá mnohé kulturní památky v podobě chrámu, lázní, katedrály či muzea. Na délku měří celý komplex úctyhodných 215 metrů a na šířku je to necelých 180 metrů. Okolní hradby v některých místech dosahovali výšky 28 metrů což v té době, bylo velmi neobvyklé. Jupiterů chrám, který se nachází v Diokleciánově paláci, se chlubí překrásným atriem se šesti sloupy a kezetovou klenbou. Celý objekt spočívá v podzemní kryptě a ve středověku byl přestavěn na baptisterium sv. Jana. Dalšími chrámy, které se v paláci nachází je chrám Venuše a Kybely. Tyto dva chrámy odrážejí postavení, které mezi sebou Venuše a Kybela mají. Kruhové sevření chrámu utváří uvnitř hexagonální půdorys. Kolem chrámu, jsou pak vroubené kolonády. Zlatá brána, která míří směrem k Saloně, byla hlavním vchodem Diokleciánova paláce. Velká honosná brána byla bohatě zdobena a na obou stranách se tyčily obranné věže s bohatou výzdobou.

 

Diokleciánův palác