V pobÅežnÃch oblastech hraje důležitou roli zemÄdÄlstvÃ, pÅiÄemž se mnoho plodin produkuje jen pro vlastnà potÅebu. PÄstuje se pÅedevÅ¡Ãm vÃno, olivy, zelenina, ovoce a obilÃ. S vinnou révou se můžete setkat témÄÅ vÅ¡ude, kde jen trochu vhodná půda. Tam, kde se nedajà pÄstovat žádné plodiny, se chovajà kozy nebo ovce.
HlavnÃmi zemÄdÄlskými oblastmi jsou náhornà ploÅ¡ina Ravni kotari poblÞ Zadaru, okolà Splitu a údolà Konavle jižnÄ od DubrovnÃku. Mezi ostrovy a poloostrovy je intenzivnÃm zemÄdÄlstvÃm znám pÅedevÅ¡Ãm PeljeÅ¡ac. ZemÄdÄlstvà silnÄ urÄuje ráz také ostrovů Hvar, Å olta, BraÄ a KorÄula. Pro mnoho rodin na pobÅežà pÅedstavuje rybolov důležitý vedlejÅ¡Ã pÅÃjem, ale i jeho význam v minulých letech rapidnÄ klesl, podobnÄ jako v jiných stÅedomoÅských zemÃch. U chorvatského pobÅežà se chovajà v hojné mÃÅe ústÅice a muÅ¡le. NejvÄtÅ¡Ã chovné stanice jsou v Limském zálivu na Istrijském poloostrovÄ, v Jižnà Dalmácii je to oblast Malostonského a Stonského průlivu, hlavnÄ mÄsteÄko Ston na poloostrovÄ PeljeÅ¡ac. MenÅ¡Ã chovná stanice je i na jihu Istrie u Banjole.
Dokud neovládl chorvatské pobÅežnà oblasti a ostrovy cestovnà ruch, bylo velice důležitým hospodáÅským odvÄtvÃm Chorvatska lodnà stavitelstvÃ. Dodnes existuje nÄkolik významných lodÄnic v Dalmácii, jako je to napÅÃklad v Trogiru nebo ve Splitu. KromÄ toho je zde významná textilnà výroba, obuvnictvà a kožedÄlný průmysl, chemický průmysl, strojÃrenstvÃ, průmysl oceli a železa, nábytkáÅský, farmaceutický, potravináÅský průmysl a průmysl poživatin. TÄžký průmysl na dalmatském pobÅežà se koncentruje témÄÅ výhradnÄ do aglomeracà Splitu, Zadaru a Šibeniku.
Bez ohledu na velice intenzÃvnà a stále se rozvÃjejÃcà cestovnà ruch, nenà zatÃm pÅÃliÅ¡ rozvinutý sektor služeb. S podÃlem pÅesahujÃcÃm pÄtinu chorvatského hrubého domácÃho produktu a vÃce než desetiprocentnÃm podÃlem pracovnÃků je rozhodujÃcÃm hospodáÅským odvÄtvÃm turismus, který má v souÄasné dobÄ také velký význam jako motor dalÅ¡Ãho růstu hospodáÅského rozvoje Chorvatska.
Chorvatské hospodáÅstvÃ