Zlarin je malý ostrov, který má nÄkdy pÅezdÃvky Zlatý ostrov, Zelený ostrov nebo Ostrov korálů. S rozlohou 8,2 km2 je Zlarin tÅetÃm nejvÄtÅ¡Ãm ostrovem Å ibenického souostrovà a jeden ze Å¡esti obydlených. Také z této skupiny ostrovů ležà nejblÞe k pevninÄ, jeho vzdálenost od pevniny je 1,25 km do obce ZablaÄe severovýchodnÄ, do Å ibeniku je to pak stejným smÄrem 5 km.
Od pevniny je Zlarin oddÄlen Å ibenickým průlivem (Å ibenski kanal), od ostrovnà skupiny kolem PrviÄe úžinou Å ibenská vrata a od ostrůvků na jihozápadÄ Zlarinským průlivem (Zlarinski kanal). Ostrov je dlouhý 6 km a od úzkého jihovýchodnÃho mysu se k severozápadu rozÅ¡iÅuje do Å¡ÃÅky 2,3 km, kde pak jeho severnà stranu dÄlà zátoka, ve které je umÃstÄná jediná obec ostrova, stejnojmenná Zlarin.
Doprava
Zlarin má pravidelné spojenà s mÄsty Vodice, Å ibenik a s ostrovem PrviÄ. LodÄ sem jezdà 6 x dennÄ. Ostrov nemá silnice a nejezdà se zde proto auty.
PÅÃroda
Podnebà ostrova je stÅedomoÅské, pÅevažuje jižnà vÃtr, průmÄrná roÄnà teplota se pohybuje kolem 15 stupÅů C. Zlarin s asi 2700 hodin sluneÄnÃho svitu roÄnÄ patÅà k nejslunnÄjÅ¡Ãm ostrovům Jadranu. Flóra je zde typická dalmatská, dub, jalovec, olivy, fÃky, oleandry a vysázeny jsou i různé odrůdy palem. Ostrov je mimo osÃdlenà zalesnÄný cypÅiÅ¡i a borovicemi, zejména v jeho vnitrozemÃ. Z fauny zde nalezneme jen drobnou zvÄÅ, ježka, králÃka a polnà myÅ¡Ã, z ptáků racka, z plazů jeÅ¡tÄrky, slepýše, z obojživelnÃků žáby. MoÅský svÄt kolem ostrova je vÅ¡ak mnohem bohatÅ¡Ã.
Ostrov Zlarin tvoÅà dva hÅebeny, mezi kterými se rozkládá nÞina s úrodnými poli, kde se pÄstuje vinná réva, jižnà ovoce, olivovnÃky. NejvyÅ¡Å¡Ãm vrcholem je Klepac se 169 metrů nad moÅem. PobÅežà ostrova Älenà zátoky, Zlarinska luka a Magarna na jihovýchodÄ a Vodena Njivica, VeleÅ¡, Platac, Lokvica a dalÅ¡Ã na severovýchodÄ.
PÅÃrodnÃm úkazem tu jsou korály, které se sbÃraly a zpracovávaly již ve 13. stoletÃ, a zpracovávajà se dodnes a výrobky z nich patÅà k tradiÄnÃm suvenýrům z tohoto ostrova.
OsÃdlenÃ
Důkazy o obyvatelÃch ostrova jsou již z doby neolit, Ilyrové a po nich ÅÃmané. U jménÄ Zlarin se pak dovÃdáme z roku 1245, kdy patÅil k Å ibeniku. To se tu již usazovali bÄženci pÅed Turky. NejvýznamnÄjÅ¡Ãm kostelem je Nanebevzetà P. Marie (Uznesenja Marijina) s ostatky muÄednÃka Sv. Fortunata, symbolu a ochránce ostrova, z roku 1740 na mÃstÄ starÅ¡Ãho gotického. ObdobnÄ se mimo dalÅ¡Ãch kostelů dochovalo nÄkolik baroknÃch výstavnÄjÅ¡Ãch domů, protože se sem stÄhovaly nÄkteré Å¡ibenické Å¡lechtické rodiny. V roce 1839 byl postaven symbol ostrova, vÄž s hodinami. Pro váleÄné loÄstvo byla na mysu Marina postavena kasárna.
Na ostrovÄ Å¾ije na 360 obyvatel v jediné obci Zlarin v hluboké Zlarinské zátoce (Zlarinska luka) na severu ostrova. Je zde pÅÃstaviÅ¡tÄ a pÃseÄné pláže.
Cestovnà ruch
BÄhem sluneÄných dnů je z ostrova nádherný výhled na pohoÅà Velebit a dalÅ¡Ã ostrovy Jaderského moÅe. Cestovnà ruch zde nastal v roce 1914, kdy byla otevÅena prvnà veÅejná pláž. Zlarin má také nejdelÅ¡Ã ostrovnà nábÅežà v Chorvatsku dlouhé 131 metrů a 16 metrů Å¡iroké.
MÃÅà sem také mnozà jachtaÅi, sportovnà rybáÅi a jsou zde dobré terény i pro potápÄÄe. Vody kolem zdejÅ¡Ãch ostrovů jsou známy svou mimoÅádnou Äistotou. O svátcÃch a lidových slavnostech jsou tu k vidÄnà neobvyklé lidové kroje, zejména ženské. PoÅádajà se tu také veÅejné kulturnà a sportovnà akce, na konci Äervence v zátoce Fingac festival Ostrovnà balady a souÄasnÄ i setkánà svÄtových malÃÅů, v roce 1973 se poprvé konal dalÅ¡Ã tradiÄnà festival Zlarinska „Srdelada“.
Ve mÄsteÄku je otevÅeno malé muzeum „Centrum korálů Zlarinka“ (Koraljarski centar Zlarinka), najdeme zde bohatou možnost ubytovánà v hotelu, v kempu a v soukromÃ, zejména v mnohých apartmánech. Koupat se lze na nÄkolika krásných plážÃch nejen pÅÃmo v obci, ale i na dalÅ¡Ãch Äástech ostrova. MÃstnà speciality lze ochutnat v nÄkolika restauracÃch, najdeme zde také nÄkolik kaváren a obchodů, kiosků, poÅ¡tu, bankomat a stánky s Äerstvým ovocem a zeleninou.
Ubytovánà v Šibeniku
Chorvatské ostrovy - Zlarin