PoblÞ hranic Chorvatska s Bosnou a Hercegovinou ležà vesnice Cetina, která je dodnes osÃdlena pÅevážnÄ srbským obyvatelstvem. Je to velice zajÃmavé mÃsto, které stojà za návÅ¡tÄvu pÅi pobytu u jižnÃho pobÅežà Jaderského moÅe.
Centru obce dominuje asi 100 let starý kostel v novobyzantském slohu. Mnohem zajÃmavÄjÅ¡Ã je ovÅ¡em druhý kostel sv. Spasitele, Äi lépe ÅeÄeno jeho zÅÃcenina, neboÅ¥ tento kostel byl vystavÄn již v 9. stoletÃ, což je v celém Chorvatsku unikátnÃ. Původnà kostel s trojicà apsid byl pozdÄji stavebnÄ upraven, pÅibyla mu vÄž, která dodnes stojà a tyÄà se do výšky tÅà pater. Chrám zůstal dodnes velmi zajÃmavou ukázkou umÄnà tehdejÅ¡Ãch zruÄných mistrů, tedy z doby, kdy se v Äechách o kamenných stavbách jen snilo. Kolem kostela stojà hÅbitov s nÄkolika sty hroby, mnohé z nich majà náhrobnà kameny stÅedovÄkého původu.
Jinou, neménÄ pÅitažlivou zajÃmavostà pÅi hranicÃch s Bosnou a Hercegovinou je nejvyÅ¡Å¡Ã chorvatské pohoÅÃ. VypÃná se tu do nadmoÅské výšky 183l m i nejvyÅ¡Å¡Ã chorvatská hora Dinara. TÄsnÄ za hraniÄnà Äarou je i nejvyÅ¡Å¡Ã vrchol stejnojmenného hÅebene â Troglav (1913 m n.m.) PohoÅà vlastnÄ tvoÅà horskou hradbu mezi údolÃmi Cetiny (Sinjské polje) a Livanským poljem v BosnÄ. Asi 150 km dlouhý hÅbet, táhnoucà se ve smÄru severozápad-jihovýchod, je tvoÅen pÅevážnÄ vápenci s typickými krasovými jevy. PohoÅà je pomÄrnÄ suché, kamenité, se stÅedomoÅskou vegetacÃ, v horských partiÃch se pasou ovce.
Pro nejvyÅ¡Å¡Ã horu Chorvatska se Äasto použÃvá také název Sinjal. Pro zájemce o jejà zdolánà je nejvhodnÄjÅ¡Ãm výchozÃm bodem právÄ vesnice Cetina. Odtud se jde kolem zÅÃceniny hradu GlavaÅ¡ a celý výstup trvá pÅibližnÄ 6 hodin, podle zdatnosti každého turisty, neboÅ¥ se jedná o znaÄné pÅevýšenÃ. Na vrchol se dá vysoupat ovÅ¡em i z druhé strany, od severozápadu pÅes chatu Brezovac, patÅÃcà chorvatským turistům. Od nà je to na vrchol hory tÅi hodiny chůze.
U hranic s Bosnou