Dalmácie je jednou z Äástà celého Chorvatska, která zabÃrá podstatnou Äást jeho pÅÃmoÅÃ, vÄetnÄ ostrovů. ZaÄÃná v Äerné hoÅe, pÅes Dubrovnik, Makarskou, Split, Å ibenik, Zadar až ke Korlobagu s pohoÅÃm Velebit. Dále k nà patÅà také ostrůvky od Mljetu až po Pag a poloostrovu PeljeÅ¡ac.Â
Dalmácie je rozdÄlena na tÅi oblasti a to Severnà Dalmácie, StÅednà Dalmácie a Jižnà Dalmácie. Ve starovÄku byla celá Dalmácie obývána starovÄkými kmeny Ilyrů. Mezi nimi zvláštÄ vynikal kmen Dalmatů, jehož Älenové zÃskali nejvÄtÅ¡Ã moc v celé Dalmácii a dÃky tomu byla celá oblast pojmenována po nich. DÃky vhodné poloze a pÅÃvÄtivému podnebà zaÄal tento kmen pÄstovat vinnou révu, zÃskával sůl z moÅe a zakládal sady. ZároveÅ se stali zdatnými rybáÅi a také obchodnÃky.
Relativnà klid naruÅ¡ily až ÅÃmské výpady, které způsobili ÄetnÄjÅ¡Ã vojenské stÅety, které byly způsobeny odporem Ilyrů, proti snahám ÅÃmanů tento národ romanizovat. Postupem Äasu se nadvlády nad Dalmácià uchopila Byzanc a dále pak Chorvatské královstvÃ, Uhry a ve 14. stoletà Benátky, za jejichž vlády celá oblast výraznÄ vzkvétala. Poté byla oblast opÄt souÄástà nÄkolika státnÃch celků od Francouzů až po různé chorvatské celky. Po druhé svÄtové válce se definitivnÄ rozdÄlila mezi Chorvatsko, Äernou horu a Bosnu a Hercegovinu.
ZajÃmavým mÃstem v dÄjinách vždy bylo mÄsto Dubrovnik, kterému se daÅilo udržet si svou autonomii a neutralitu. DÃky tomu je toto mÄsto naprosto nedotÄené a Åadà se mezi nejkrásnÄjÅ¡Ã mÄsta celého StÅedozemnÃho moÅe. DÃky vÅ¡em tÄmto historickým vlivům vznikla v Dalmácii ojedinÄlá kultura, plná nejrůznÄjÅ¡Ãch vlivů ze vÅ¡ech národů, které jà kdy vlastnili. Tato pestrá paleta vlivů se projevuje nejÄastÄji v dalmácké kuchyni, architektuÅe a také pohledu na svÄt. Ten je velmi pÅÃvÄtivý a poklidný.
Historická Dalmácie