V chorvatských mÄstech Trogir, Zadar a DubrovnÃk vznikaly od 11. stoletà nové, velké biskupské kostely. PÅedevÅ¡Ãm Zadar může z této epochy nabÃdnout dva krásné pÅÃklady, kterými jsou katedrála Sveta StoÅ¡ija a kostel Sveti KrÅ¡evan. Vrchol románského stavitelstvà v Dalmácii pÅedstavuje fasáda katedrály v Zadaru, ovlivnÄná toskánskými dómy.
Druhá významná katedrála na pobÅežà je dóm o tÅech lodÃch v Trogiru, jÃmž je Sveti Lovro. Na této stavbÄ je patrný nejen románský sloh, ale také následujÃcà architektonické smÄry. V romáském obdobà zaÄala v oblasti StÅedomoÅà vzkvétat zdejÅ¡Ã mÄsta. Ve vÄtÅ¡inÄ z nich se jeÅ¡tÄ dnes nacházejà jednotlivé obytné domy v romásnkém slohu z tehdejÅ¡Ãho obdobÃ. Je tomu tak napÅÃklad v Trogiru a Splitu, kde se až do dneÅ¡nÃch dnů zachovalo pÅibližnÄ 50 domů ze 13. stoletÃ.
Pro stavbu mÄstských obytných domů použili tehdejÅ¡Ã stavebnà mistÅi hrubÄ otesané kamenné kvádry, které byly uspoÅádány v pravidelných Åadách a které kontrastovaly s obrouÅ¡enými a vyleÅ¡tÄnými rámy dvojitých nebo trojitých oken. V pÅÃzemà jednoduchých obytných domů se zpravidla nacházely hospodáÅské mÃstnosti, průjezdy do dvora nebo stáje a nad nimi byly obytné mÃstnosti.
Samostatnou kapitolou jsou románské plastiky, o jejichž kvalitÄ v Dalmácii vypovÃdá bohužel už jen nÄkolik málo dochovaných kusů. Z prvnà poloviny 13. stoletà pocházejà dvÄ vynikajÃcà dÃla ÅezbáÅského a sochaÅského umÄnÃ. Jsou jimi dÅevÄná kÅÃdla dveÅà dómu ve Splitu z rukou mistra Buviny a portál plný postav z obdobà pÅechodu ke gotice v katedrále v Trogiru, vytvoÅený dalmatským umÄlcem mistrem Radovanem. ZajÃmavá je skuteÄnost, že tvoÅil podle západnÃch i východnÃch vzorů, které ale pojal sám z umÄleckého hlediska osobitÄ. Scény z pÅÃbÄhů bible doplnil realistickými detaily a postavám propůjÄil lidské rysy.
MalÃÅstvà v románské dobÄ je zdokumentováno na nástÄnných malbách v kostelech na PeljeÅ¡acu a v Zadaru a nadeskových malbách ve Hvaru, Å ibeniku a DubrovnÃku.
Románská doba v Chorvatsku