středa 24. prosince 2014

Chorvatská vína

Chorvatsko má jedinečně příznivé podnebí s dostatkem sluníčka a vhodnou vápenitou půdu pro pěstování vinné révy. Proto se zde vyrábí značné množství vín různé kvality od prostých bílých stolních vín vhodných k rybám až po vynikající červená vína, plně srovnatelná s mnohými francouzskými a italskými víny.



Chorvati jezdí rádi přímo za vinaři a kupují si od nich víno do zásoby. Důvodem jsou především levnější ceny a možnost ochutnávky vína přímo na místě. Soukromých vinařů prodávajících víno přímo zákazníkům je hodně především na Istrii a v pohoří Samobor u Záhřebu.


Pokud jde o kvalitní červená vína, tak za „krále chorvatských vín“ se považuje Dingač z poloostrova Pelješac v jižní Dalmácii. Toto silné červené víno, která má 14% alkoholu, se hodí ke všem masitým pokrmům, ale je výborné i samo o sobě k příjemnému posezení, popíjení a pojídání třeba jen malých chuťovek, mezi nimž dominuje chorvatské národní jídlo pršut. Na Pelješacu se však vyrábí i podstatně levnější červené víno Plavac, většinou podávané jako stolní. Pokud je dobrý rok, chutná i bez jídla jen tak. Další dalmatské jídlo srovnatelné se zahraničními značkami je Postup.


wine-bar-lozaSeverněji se v okolí dalmatského Šibeniku vyrábějí vína Plavina a Babič i vcelku přijatelné Rosé. V blízkém Primoštenu mají vlastní vynikající Babič. Na Istrii se většinou pěstují vína bílá, ale pít se dá i červené Teran, ikdyž někdy mívá příliš vysoký obsah tříslovin. Nejznámější istrijská vína jsou Mucatel a Malvazija.


Údajně nejlepší ze všech druhů vín pěstovaných na ostrovech je Vrbnička žlahtina, která pochází ze svahů kolem vesnice Vrbnik na ostrově Krk v oblasti Kvarneru. Toto slámově žluté víno je vynikající a hodí se především k místním rybím specialitám. Nejlépe však chutná jen tak za parných letních večerů.


Výborná vína se produkují také ve Slavonsku. Stejně jako místní jídla jsou specifická i vína. Ke kořeněným jídlům ze sladkovodních ryb se výborně hodí například Graševina nebo Kutjevo chardonnay.



Chorvatská vína
Vystavil v

pondělí 22. prosince 2014

Nápoje v Chorvatsku

Oblíbeným nápojem Chorvatů je kromě vína hlavně v letních měsících pivo. Zahraniční pivovary se snaží zaujmout pozici na chorvatském trhu, a tak se do země dováží celá řada cizích značek piva.



Ovšem existuje zde také široký výběr domácích piv. Nejlepší z nich je pravděpodobně všude dostupné Karlovačko z města Karlovac. Toto pivo má řiznou, ale příjemnou chuť. Konkurenční Ožujsko ze Záhřebu je silnější tmavé pivo, kterému přijdete na chuť po několika půllitrech.


Ve Slavonii se setkáte s méně rozšířeným pivem Ozijecko, které je vynikající. Většina turistů se po prvním ochutnání snaží vyhnout istrijskému Favoritu. Mají pro to dobrý důvod – pivo má totiž lehce železitou příchuť a při pití zanechává v ústech pachuť.


imagesObrovské oblibě se těší chorvatské pálenky, se kterými se setkáte ve většině barů a restaurací. Jednou z nich je grappa digestif. Jedná se skutečně o ohnivý nápoj, zvláště pochází-li z domácí produkce. Šljivovica našince na rozdíl od západních turistů svou silou nijak nepřekvapí. Pokud možno se však snažte odolat přemlouvání domácích borců k pijáckým soutěžím. Vyhnete se tak poměrně vysokému riziku porážky, jelikož Chorvati pijí slivovici způsobem podobným ruské konzumaci vodky. V barech se také setkáte s třešňovým likérem Maraskino ze Zadaru a istrijským aperitivem Biska, do kterého se přidává výtažek ze jmelí.


Nejoblíbenějším nápojem v Chorvatsku je samozřejmě víno, které zde má mnoholetou tradici. Pěstování vinné révy se věnuje hodně lidí, neboť jsou pro to v Chorvatsku ideální podmínky. Hlavně je to dostatek sluníčka po většinu roku a pak optimální složení půdy, která je díky rozpadlému vápenci lehká, propustná s obsahem minerálů. Z historických pramenů se předpokládá, že víno v Chorvatsku začali pěstovat Řekové na ostrově Vis. Dodnes se na Visu setkáte s nesčíslným počtem malých vinohradů, které se specializují na Viški plavac a Vugavu.



Nápoje v Chorvatsku
Vystavil v

Zdarma knížka 33 tipů jak si užít dovolenou v Chorvatsku a ušetřit

Přinášíme vám dáreček ! Stáhněte si zdarma ebook neboli elektronickou knížku kde se dozvíte tipy a rady jak si užít dovolenou v Chorvatsku a ušetřit !


33 tipů jak si užít dovolenou v Chorvatsku a ušetřit


33 tipů jak si užít dovolenou v Chorvatsku a ušetřit




Zdarma knížka 33 tipů jak si užít dovolenou v Chorvatsku a ušetřit
Vystavil v

neděle 21. prosince 2014

Vánoce v Chorvatsku

V Chorvatsku, zemi, kde obyvatelé katolického vyznání tvoří přes tři čtvrtiny obyvatelstva, představují Vánoce a s nimi spojené tradice, písně, zvyky, obyčeje i obřady mimořádně silný odkaz předků. Vánoce jsou tu svátky víry, lásky pokoje, lidské solidarity, ale především oslavy narození Krista. Vánoční tradice představují i významnou část lidového etnografického dědictví minulosti.


Vánoční svátky se slavily a slaví na celém území Chorvatska v podstatě stejně, ale v některých oblastech se poněkud liší v některých jednotlivostech nebo se k nim připojují i některé specifické lokální zvyky.


Vánoční období v Chorvatsku začíná v některých jeho krajích vlastně již v listopadu, a to na svátek sv. Kateřiny, tj. 25. listopadu a trvá více než měsíc. Na přelomu listopadu a prosince začíná i nový církevní rok. Vstup do tohoto nového církevního roku představuje advent, tj. období očekávání příchodu Ježíše Krista na zem a přípravy na něj. Chorvaté říkají adventu Došašće. V té době, přesněji o první adventní neděli se také zapaluje první svíčka na adventním věnci. Ten se v Chorvatsku splétá z větviček stálezelených rostlin, takže spletený věnec nemá začátek ani konec a symbolizuje tak Boha s jeho nekonečností. Každou další neděli se pak zapaluje další svíčka.
vánoce v chorvatsku

V dobÄ› adventu se i v Chorvatsku, stejnÄ› jako u nás, konají každý den vÅ¡e zvané roráty – v Chorvatsku se jim říká zornice nebo rorate. Jsou to ranní bohoslužby, na nichž ser zpívají zvláštní, starobylé, tzv. rorátní písnÄ›.


Nedílnou součástí pÅ™edvánočního období jsou svátky: sv. Barbory (Sveta Barbara, 4. prosince), sv. Mikuláše (Sveti Nikola, 6. prosince) a sv. Lucie (Sveta Lucija, 13. prosince). Svatý Mikuláš i v Chorvatsku obdarovává dÄ›ti jako u nás. Své dárky – sladkosti, oÅ™echy, suÅ¡ené ovoce jako fíky a jablka pÅ™ináší hodným dÄ›tem v pÅ™edvečer svého svátku, tj. 5. prosince, tedy stejnÄ› jako u nás, a je i stejnÄ› oblečen. Doprovází ho vÅ¡ak jen tzv. Krampus, symbol ďábla – čerta, který vyplácí metlou zlobivé dÄ›ti a dává jim pod polÅ¡tář malou rákosku, aby jim pÅ™ipomnÄ›l potÅ™ebu nápravy.


V některých chorvatských krajích se drží druhá varianta mikulášské nadílky: sv. Mikuláš naděluje dětem neviděn dobroty v noci z 5. na 6. prosince, a to do připravených vysokých bot nebo papučí.
chorvatské vánoce

Podle lokálních tradic obdarovával děti buď svatý Mikuláš nebo někde sv. Lucie, vždy však v jenom místě jen jeden.


V době od svátku sv. Barbory, tedy od 4. prosince, nejpozději však do dne sv. Lucie, tedy 13. prosince, vysévají Chorvaté do připravených nádob obilí (božićno žito nebo božićna pšenica), nejčasněji pšenici, což je u náš zvyk spíše velikonoční. Vzcházející obili je symbolem života. Obilí se vysévá do misek, na talíře apod., a to do slabé vrstvy zeminy, kropí se a opečovává se. Obilí do Vánoc vzejde a je krásnou zelenou součástí vánoční výzdoby. Misky s obilím se dávají jednak na vánoční stůl, jednak pod stromeček k jesličkám. V některých krajích se tento zvyk se do něho zapichovaly hořící svíčky.


Po celý advent probíhaly v chorvatských domech a domácnostech přípravy na vlastní Vánoce. Od 17. století byly v chorvatských kostelech symbolem Ježíšova narození jesličky, původnÄ› jednoduché dÅ™evÄ›né, jen s výjevem v chlévÄ›. Chorvaté jim říkají jaslice, ale v naÅ¡em pojetí jsou to vlastnÄ› betlémy. Také jim nÄ›kde v Chorvatsku říkají bethlem nebo bethelem. Do Chorvatska pÅ™iÅ¡ly jesličky – betlémy ze Sicílie a z Neapole v 17. století. Podle tradici postavil první jesličky – betlém sv. FrantiÅ¡ek z Assisi v roce 1223 – postavy byly v pÅ™irozené velikost. V Chorvatsku jsou první jesličky znázornÄ›ny v lunetÄ› románské katedrály v Trogiru, v rámci její plastické výzdoby. Ta je dílem mistra Radovana z roku 1240. první chorvatské dochované jesličky se nacházejí v zahradní kapli frantiÅ¡kánského kláštera na ostrůvku KoÅ¡ljun u ostrova Krku. Pocházejí ze 17. století. V domácnostech se jesličky v jednodušší podobÄ› staly jedním ze symbolů Vánoc v dobÄ› pÅ™ed necelými dvÄ›ma sty léty.
vanoce chorvatsko

Výroba jesliček – betlémů dosáhla v Chorvatsku velkého rozšíření a mnohé betlémy, hlavnÄ› z 19. století a začátku 20. století, jsou dodnes krásnými ukázkami lidové umÄ›lecké tvorby. Jsou to stejnÄ› jako u nás rozsáhlé soubory s ústÅ™edním motivem výjevu v betlémském chlévÄ› s jesličkami a Ježíškem s četnými postavami pastýřů, zbožných venkovanů, sv. Tří králů a ovcí.


Vánoční stromek, chorvatsky božićno drvce, je dnes nezbytnou součástí Vánoc v každé chorvatské rodině, strojí se však teprve od poloviny 19. století (ostatně ani u nás nemají vánoční stromky příliš dlouhou tradici). První stromky byly listnáče, teprve později ovládly pole jehličňany. Nejprve se stromky zdobily jen různým ovocem, sladkostmi, ořechy a oříšky, později k nimi přibyly papírové a jiné řetězy, skleněné a jiné ozdoby a spousta sladkostí.


Starým zvykem, který se už málo dodržuje, bylo těsně před Vánocemi přinášení slámy do domu. Tento úkol obstarával hospodář. Sláma se rozprostírala na zem do obytné místnosti, hlavně pod stůl, kde byla podávána stědrovečerní večeře, a kladla se i přímo na stůl, pod ubrus. Po večeří se všichni přítomní sesedli na slámu do robu místnosti, kde zůstávali až do odchodu na půlnoční mši. Někde dokonce i spali na slámě místo v postelích. Sláma symbolizovala narození Ježíška v Betlémě na slámě. A pro venkovské obyvatelstvo byla jakousi zárukou úrody v novém roce.


Jedním z vrcholů Vánoc zejména pro děti byl 24. prosinec, tedy Štědrý den, chorvatsky Badnjak nebo též Badnja noć, tedy dne a večer před Hodem Božím (25. prosinec). Ke Štědrému dni, resp. k Vánocům vůbec patřily vánoční písně a zpěvy, chorvatsky božićne pjesme, tedy naše koledy. V 19. století začaly jednotlivé kraje Chorvatska přebírat i vánoční písně svých sousedů, takže dnes tvoří jakousi mozaiku, v níž jsou zastoupeny písně z celé země.
vánoce chorvatsko

Kdysi byl Å tÄ›drý den dnem půstu, hlavnÄ› od masa, a to až do večerních hodin (bezmasé pokrmy se vÅ¡ak podávaly i k večeÅ™i). Jedly se kaÅ¡e – pohanková, hrachová aj., pečený hrách, různé polévky, ovoce, oÅ™echy. Dnes je podávána hlavnÄ› ryba – pÅ™edevším treska nebo Å¡tika.


Badnjak byl dnem obdarovávání – seÅ¡la se celá rodina i s čeledí, pro každého byl pÅ™ipraven malý dárek. Dárkům se říkalo božićnica a bývalo to oblečení, jídlo, peníze pro čeleď aj. DÄ›ti dostávaly víc dárků, ale i ty byl dost skromné. V posledních desetiletích vÅ¡ak je nadílka dÄ›tí i dospÄ›lých čím dál bohatší – ale to není jen případ Chorvatska. Dárky mÄ›ly i mají své místo přímo pod nazdobeným stromečkem.


Štědrý dne byl vždy nejbohatší na nejrůznější zvyky a rituály, které však vesměs vymizely. Jako téměř jediný se dodržuje slavnostní obřad rozsvěcování vánočního stromku; světlo jeho svíček symbolizuje světlo, které na svět přinesl právě v tento den Ježíš. V souvislosti s tím se na několika místech dochoval jeden zajímavý zvyk: zapalovala se tři velká polena, která symbolizovala sv. Trojici. Když se rozhořela, zapalovaly se od něj všechny svíčky v době. Lidé věřili, že světlo a oheň z plen zajistí domu a jeho obyvatelů klid, požehnání a plnou ochranu.


PrávÄ› na Å tÄ›drý dne se nejvíc zpívaly vánoční písnÄ› – koledy, mezi nimiž patÅ™ily vždy k nejkrásnÄ›jším ukolébavky.


Za hlavní vánoční svátek se považoval Hod boží, chorvatsky Božić, tedy 25. prosince, oslava narození Ježíška, svátek klidu, pokoje a hojnosti. V nÄ›kterých krajích chodili lidé v tento den dokonce na tÅ™i mÅ¡e (chorvatsky pastrica, zornica nebo též mala misa a vela misa). Mladí lidé si na každou z nich oblékali jiné, pokud možno slavnostní Å¡aty. Od rána byly v domácnostech na stole mísy a košíčky s fíky, mandlemi, oÅ™echy a oříšky a jablky; nechybÄ›la ani láhev pálenky – rakije. ObÄ›d byl velmi slavnostní a účastnila se to celá rodina, včetnÄ› čeledi. VÅ¡eho musilo být dost – vždyÅ¥ Vánoce byly i svátky hojnosti. Hlavní chody se liÅ¡ily podle oblasti – ve vnitrozemí to bývala pečená husa, kachna, pečená krkovice, pečené sele aj., na pobÅ™eží hlavnÄ› ryby a plody moÅ™e. Vždy stály na stole míse s nezbytnou huspeninou a klobásami. V nÄ›kterých regionech byla zlatým hÅ™ebem sarma. SamozÅ™ejmÄ› byla vždy a vÅ¡ude spousta sladkostí – makovníky, oÅ™echovníky, bábovky, speciální vánoční pečivo, vánoční druhy chleba aj.
vánoční chorvatsko

I dnes je v Chorvatsku Božić svátkem hojnosti, skladbou jídel a množstvím se od minulosti příliš neliší, jen je všechno ještě bohatší.


Typické pro Chorvatsko bylo božíhodové blahopřání. Nejdřív si přáli jen členové rodiny, resp. domácnosti, pak se přání rozšířilo na příbuzné a přátele, posléze na všechny místní obyvatele. Chodilo se přát na tzv. koledování (chorvatsky koledjanje), přičemž se zpívaly speciální písně; přání mívala ustálenou formu. Koledníci byli vesměs mladí lidé, říkalo se jim čestitari, tedy něco jako gratulanti. Při svém blahopřání dostávali drobné dárky.


Ale Božićem svátky nekončily. I celý následující týden byl bohatý na svátky, které se slavily hlavně na venkově. Tak 26. prosince, na sv. Štěpána (Sveti Stjepan), obcházeli mladí mužové vesnici a blahopřáli všem Štěpánům a Štěpánkám. Na sv. Jana (Sveti Ivan) se žehnalo víno a vynášela se sláma, která zdobila o hlavních svátcích místnosti. Pak se jimi obkládaly ovocné stromy, aby lépe rodily.


Na svátek Mláďátek (28. prosince), kterému Chorvaté říkají Nevina dječica nebo též HerdoÅ¡evo, chodili v nÄ›kterých krajích mladíci s vrbovými proutky na „mrskut“, ale ne na velké výprasky, jen pár mírných Å¡vihnutí. NÄ›kde se v ten den volí i „král“.
chorvatske vanoce

Zatímco vlastní Vánoce byly a zůstaly svátky rodinnými, intimními, mají oslavy Nové roku jiných charakter. Slaví se v široké okruhu přátel a známých. Dnes nemá Nový rok vůbec charakter křesťanského svátku. Ani nikde na chorvatském venkově se nezachovaly žádné staré obyčeje spojené s oslavou Nového roku, žádné staré pozdravy a blahopřání. Nový rok vysloveně občanským svátkem, i s jeho nejnovější tradicí.


Vánoční svátky jsou zakončeny svátkem Tří králů (Tri kralja); katolická církev v ten den slaví Zjevení PánÄ›, pÅ™ipomínající Kristův kÅ™est v Å™ece Jordánu. Svátek Tří králů je spojen s příchodem tÅ™i mudrců z Východu do Betléma, aby se poklonili právÄ› narozenému Ježíškovi v betlémském chlévÄ› a položili mu k nohám své dary – zlato, kadidlo a myrhu.


Podle starého obyčeje obcházel ten den kněz se dvěma pomocníky všechna stavení ve vesnici a žehnal jejich obyvatelům. Ti jej očekávali ve slavnostním oblečení. Žehnal nejen lidem, ale i domu, zvířatům, sadu a polím. Rodina mu vyjádřila své díky dárky v naturáliích nebo penězi. Kromě toho chodili po vesnici tzv. zvjezdari; to byly trojice chlapců oblečených jako tři králové. Nosili s sebou svítící hvězdu symbolizující betlémskou hvězdu, která vedla tři mudrce z Východu do Betléma k Ježíškovým jeslím. Trojice zpívala koledy a jiné písně duchovního charakteru a přála lidem Boží požehnání. I tito chlapci bývali obdarováváni. Tento zvyk se ještě v některých krajích udržel.


Chorvatské Vánoční písničky



Zdroj: Hrvatski informativni centar – HIC: www.hic.hr



Vánoce v Chorvatsku
Vystavil v

sobota 20. prosince 2014

Chorvatské dezerty

Mezi nejoblíbenější dezerty patří hlavně v létě zmrzlina. Chorvatská zmrzlina, které místní říkají sladoled, si právem vydobyla věhlas i u zahraničních turistů.



Pokud si na horkém jadranském pobřeží nedáte alespoň jednu zmrzlinu denně, připravujete se o to pravé a neopakovatelné potěšení z letní dovolené u moře. Zmrzlina je nejen vynikajícím dezertem, ale také tak trochu společenskou událostí. Dejte si ji pokud možno ještě před večeří nebo po ní a tak jako ostatní si s ní hrdě vykračujte po nábřeží nebo městské promenádě. Nabídka příchutí je vskutku impozantní. Kromě tradičních ovocných a čokoládových pokušení se o vaši přízeň budou ucházet i příchuti mnohem neobvyklejší, jako například nedávná novinka – zmrzlina s příchutí Viagra.


dezertPřehlídka chorvatských dezertů však zdaleka nekončí zmrzlinou. Z města Samobor pochází krémový dort kremšnita. Abyste neměli výčitky svědomí, dejte si ovocný salát dgaid. Zhřešit proti racionální výživě můžete naopak různými štrůdly a zákusky. S rostoucí vzdáleností od pobřeží se zvyšuje i kalorická hodnota všemožných dobrot, opět pod vlivem rakousko-uherského dědictví. Palačinky jsou plněné šlehačkou, oříšky a ovocem.


Pro většinu Chorvatů však dezert představuje pouze šálek silné kávy a po něm obligátní zmrzlina, kterou si vychutnají při procházce městem. Po dobrém obědě musí vždy následovat nezbytně káva. Téměř výlučně se podává espreso v malinkých šálečcích. Káva je to velmi silná, na kterou u nás nejsme zvyklí. Chorvati rádi vysedávají v kavárnách u šálečku kávy, tak jako se u nás chodí na pivo. Chorvati vždycky uměli ocenit dobrou kávu. Tak jako Brazilci, mají dvě hlavní vášně, kterými jsou fotbal a káva. Nikdy se nezdráhali vynaložit patřičné úsilí k získání co nejkvalitnějších zrnek kávy, mezi nimiž byla vedle kolumbijských také brazilská. Při procházkách chorvatskými městy se vám těžko může stát, že byste nenarazili ani na jedno místo, kde si můžete vychutnat malé espresso.




Chorvatské dezerty

Vystavil v

čtvrtek 18. prosince 2014

Plody moře a jiné maso

Nabídka chorvatských ryb a dalších plodů moře je široká. Výborných chodů je celá spousta, ze které lze vybrat například relativně prosté, ale chutné jídlo, kterým je rybí rizoto.



Dává si ho mnoho turistů, neboť je levné a přitom syté. Chorvati dávají rádi vyniknout vlastní chuti ryb, a proto zde nejsou příliš rozšířené komplikované omáčky, kterými je tak vyhlášená například francouzská kuchyně. Většina jídel se připravuje na grilu, jak Chorvati říkají – na žaru. Další úpravou je vaření, čili jídla na lešu nebo u pečinici – pečená jídla. Nejlepší ryby se prodávají na váhu a v exkluzivních restauracích vám je přinesou ukázat ještě před samotnou přípravou. Mezi typické jadranské ryby patří list (mořský jazyk), kovač (pilobřich) a oslič (štikozubec).


obalaVelmi oblíbení jsou korýši, jejichž kvalita je vysoká, hlavně kolem poloostrova Pelješac a města Ston. Za ochutnání stojí obrovské ostrige (ústřice) nebo dagnje (slávky). Velmi lahodný je jastog (humr), který je však v porovnání s ostatními jídly poměrně drahý. Škampi (krevety) se často podávají celé a grilované.


Maso se na pobřeží konzumuje jen grilované hovězí a vepřové. Ve vnitrozemí je nabídka nesrovnatelně širší. Na kopcích mezi pobřežím a Záhřebem je množství malých restaurací, které se specializují na jehněčí a vepřové na rožni. Podle šťavnatého selátka nebo jehněte pomalu se otáčejícího nad žhavými uhlíky snadno poznáte, která restaurace má právě otevřeno. Tato tučná dobrota se většinou podává pouze s chlebem a prostým salátem.


Rychlé občerstvení je zastoupeno čevapčiči, což jsou kořeněné masové kuličky, většinou podávané se salátem a chlebem. Jako rychlý a sytý oběd je to výborná volba.


V oblasti chorvatského záhoří severně od Záhřebu se projevuje vliv rakouské kuchyně, kde se to na jídelních lístcích hemží nejrůznějšími schnitzely. V Záhřebu mají vlastní variantu řízku zvanou zagrebački odrezak, což je vepřová kapsa plněná šunkou a sýrem. Ve Slavonsku na východě je zase cítit vliv kuchyně maďarské, především častým používáním pálivé papriky a hutných jídel gulášového typu.



Plody moře a jiné maso
Vystavil v

úterý 16. prosince 2014

Pula

Město Pula se nachází v jižní části Istrijského poloostrova. Žije zde málo přes 62 tisíc obyvatel, čímž je Pula jedním z největších měst Chorvatska.



Trocha historie nikoho nezabije


Osídlení v místech dnešního města je velmi staré, od doby kamenné se tu žilo neustále, ale nejstarší stavební památky tu jsou až po Římanech, kteří místo obsadili roku 177 před Kristem. Ti zde měli kolonii Pietas Iulia Pola, odtud má město svůj název. Po Římanech přišli Ostrogóti, Byzantinci, Frankové i Benátčané. Mezi tím se tu objevili Slované, ale nakonec v roce 1797 s pak znovu v roce 1813 město získalo Rakousko, které tu mělo významný přístav. Na nedaleký ostrov Lošinj jezdila dokonce na rekreaci císařská rodina.


V roce 1918 připadla Pula Italům a na konci války Němcům. Město bylo také poškozeno bombardováním.


Pula v současnosti


Město osvobodili partyzáni 5. května 1945, ale k Jugoslávii bylo připojeno až roku 1947. Dnes je Pula průmyslovým centrem, jsou zde velké podniky na stavbu lodí, výrobu cementu, potravinářství, sklářství a také stavebnictví. Pula je městem škol, má i univerzitu, a žije i bohatým kulturním životem. Je zde Istrijské národní divadlo, daří se udržovat tradiční umění, ale i moderní. Z větších akcí můžeme připomenout Pula, filmový festival.


Památky


Město Pula má mnoho památek, připomeneme proto ty nejhlavnější. Je to především Římský amfiteátr založený ještě před rokem 0, ale postavený byl do roku 100. Konaly se zde hlavně gladiátorské zápasy a ve středověku rytířské turnaje. I dnes se tu koná mnoho kulturních akcí a je tu i malé muzeum. Další archeologické muzeum je nedaleko na nábřeží. Ve městě jsou zbytky dalších dvou menších římských divadel.


Z opevnění města se dochovaly zbytky několika bran, Zlatá, Dvojitá a Herkulova. Římané tu zanechali i Augustův chrám či Chodníková mozaika o rozměrech 12×6 metrů. Společenský život Římanů se soustřeďoval na fóru, které se z části dochovalo dodnes s radničním palácem ze 13. století, který byl postaven na místě jiného chrámu.


Nad městem stojí pevnost (citadela) ze 17. století. V pevnosti je Historické muzeum Istrijského poloostrova. Na okraji historického centra jsou i další zbytky opevnění, např. Monvidal a sv. Michal, kolem města bylo na 20 rakouských pevnůstek.


Pulská katedrála z 6. století má oltář z původního kostela, na zvonici byly použity i kameny z římské Arény.


Kaple sv. Maří Formanské je zbytek benediktýnského opatství, zbořeného v 16. století. Zdi a podlaha jsou zdobeny mozaikami.


Doprava


Cesta autem či autobusem z Prahy je dlouhá jen málo pÅ™es 800 km, takže se to dá ujet za jeden den. Istrijský poloostrov je zapojen do dálničního evropského systému, zde tedy pÅ™es Chorvatsko a Slovinsko. Ve výstavbÄ› dálnic se dále pokračuje. OvÅ¡em jednodušší je to letadlem, mezinárodní i vnitrostátní letiÅ¡tÄ› je v Pule severovýchodnÄ› od mÄ›sta. Lze do Puly použít i železnici, ovÅ¡em ta tu není na mezinárodní úrovni, chybí zde spojení s hlavními centry, nejpoužívanÄ›jší je trasa Pula – Lupoglav. Jinak Pula je železnicí přístupná ze Slovinska.


Pula je však dobře propojena s blízkým okolím i vzdálenými centry, i do zahraničí, autobusovými linkami. Město má samozřejmě i svou hromadnou dopravu.


Z přístavu je po námořních linkách město spojeno s okolními ostrovy, ale také na Lošinj, Zadar a Benátky v Itálii.


ubytování Pula
Levné apartmány v Pule








Pula
Vystavil v

neděle 14. prosince 2014

Ostrov Lošinj

Původně byly Lošinj a sousední Cres jeden ostrov, v antice zvaný Apsyrtides. Z římských dob pochází jen šest metrů široký a tři metry hluboký kanál mezi oběma ostrovy, dnes překlenutý otočným mostem.



Hlavními středisky Lošinju jsou Mali Lošinj (ve skutečnosti větší), Veli Lošinj (ve skutečnosti menší) a letovisko Nerezine na severu. Hustý borový les na poloostrově Čikat, poblíž městečka Mali Lošinj, byl vysázen již v 19. st. Na pobřeží Čikatu s mnoha zátokami a krásnými plážemi jsou staré vily i moderní hotelové areály. Ve velké přístavní zátoce najdou jachtaři dobře vybavený přístav s loděnicí.


Lošinj nabízí kromě krásného koupání a slunění na plážích také pěší toulky. Kdo se chce projít po rovině, lze mu doporučit promenádu podél moře z města Mali Lošinj do obce Veli Lošinj, což trvá zhruba hodinu. K nejvyššímu vrcholu Televrina (588 m) vede turistická cesta (asi 4-5 hodin chůze) přes hřbet pohoří Osorščica. Začíná v Nerezinu a končí u Osoru, kde je na kamenech vyznačena červeným kruhem na bílém podkladě.cikat


Mali Lošinj je největším městem v kvarnerském ostrovním světě. Zdrojem jeho bohatství byl v minulosti námořní obchod. Mnohé honosné vily si v 19. st. postavili lodní kapitáni, kteří zde soustředili poklady z celého světa. Dominantní je místní kostel, z jehož věže je nádherný výhled na ostrov Krk a pevninu.


Veli Lošinj je ukázkou dokonalé středomořské romantiky. Vstupu do úzké přístavní zátoky vévodí impozantní barokní kostel a kolem ní stojí řada restaurací a kaváren. V hlavní sezóně odtud denně odjíždějí katamarány do Rijeky.


V okolí Lošinju se nachází několik ostrůvků, jako například Ilovik, zvaný ostrov květin, kde se večer scházejí jachtaři. Dále Susak, jediný ostrov s písečnými dunami ve Středozemním moři. Ostrovem klidu bez automobilové dopravy je Unije. Pohodlí a luxus zde vynahrazuje krásná příroda. Po osamělých cestách se lze dostat k opuštěným romantickým zátokám vhodným pro koupání.


 


ubytování Mali Lošinj
Levné apartmány na Malém Lošinju








Ostrov Lošinj
Vystavil v

sobota 13. prosince 2014

Mali Rat na Omišské riviéře

Malá rybářská vesnice Mali Rat ležící ve známé a krásné riviéře Omiš se nachází jen 5 km od hlavního města riviéry, kterým je město Omiš. V jeho sousedství můžete najít letovisko Sumpetar, které se nachází od Mali Rat západním směrem, východně zase s tímto letoviskem sousedí Dugi Rat.


Obec Mali Rat je charakteristická především klidnou atmosférou, kterou jen tak na této riviéře nenajdete. S tím souvisí samozřejmě i samotná nabídka služeb v letovisku, která podstatně zaostává za okolními obcemi. Výhodou je však atraktivní lokalita, která umožnuje návštěvníkům letoviska kdykoliv zajet do sousedního Dugi Ratu nebo Omiše, kde je množství obchodů, restaurací a samozřejmě i množství zábavy. Obecně je toto letovisko vhodné spíše pro rodiny s dětmi, které hledají klidné místa pro dovolenou u moře.
mali rat


Pláže v letovisku Mali Rat


Pobřeží letoviska sousedí v blízkosti s Jadranskou magistrálou, která se táhne od severu Chorvatska až po samotnou jižní Dalmácii. Do značné míry je to nevýhoda, ovšem dnes už naštěstí magistrála není tak využívána jako v minulosti.

Samotné pláže rozhodně nemůžeme zařadit mezi ty rozsáhlejší, spíše naopak. Najít však místo pro odpočinek v tomto letovisku nezabere příliš času, jelikož dodnes Mali Rat není až tak navštěvován turisty, jako jiná letoviska v okolí.

Zdejší pláže jsou tvořeny většinou z drobného štěrku, menších oblázků a písku. Alternativou je možnostízajít do sousedního letoviska Dugi Rat, kde se nachází až 900 metrová pláž, v jejíž blízkosti najdete i restaurace a bary.
mali rat pláž


Za zábavou a sportem do Omiše


V tomto letovisku budete marně hledat širší nabídku služeb, kterou však bez problémů najdete v nedaleké Omiši. Toto dnes již téměř 15 000 město je známé nejen svou rozsáhlou pláží ale i promenádou s množstvím obchodů a samozřejmě i historických památek. Samotná Omiš se navíc nachází v blízkosti řeky Cetina, která je oblíbenou zastávkou pro nadšence raftingu. Vynikající podmínky zde jsou však i pro horolezce, kteří si zde mohou vybrat z různě náročných horolezeckých stěn.


ubytování Mali Rat
Levné apartmány v Mali Rat








Mali Rat na Omišské riviéře
Vystavil v

Zablaće u Šibenického Solarisu

Vesnička Zablaće ležící v blízkosti hotelového komplexu Solaris, přibližně 9 km od Šibeniku je v současnosti jedním z předměstí tohoto města, které je hlavním a největším městem celé riviéry Šibeník.


Samotné Zablače je velmi vhodným cílem nejen pro návštěvníky, kteří hledají klidné, ale zároveň velmi dobře dostupné letovisko, ale i pro lidi trpící revmatickými onemocněními, kteří zde mohou navštívit i místní pláže s léčivým bahnem peloid.
zablace

Zablaće svou historii začalo psát poměrně dávno, a to v roce 1432, kdy bylo známé jako místo, kde se produkovala sůl. V minulosti však tato obec zažila i pořádně složité časy, když v letech 1510 a 1537 byla vypálena během tureckých nájezdů. Po těchto událostech se obec začala transformovat na zemědělskou a rybářskou vesnici.

V současnosti se Zablaće rozvíjí zase jako turistické středisko Šibenické riviéry, které nabízí svým návštěvníkům například i možnost zajít na zajímavé fakultativní výlety do blízkého okolí.


Pláže v Zablaće a blízkém okolí


Největší místní pláž najdete v sousedství zdejšího kempu Zablaće, která je zároveň i hlavní pláží letoviska. Díky její velké rozloze je během hlavní sezóny navštěvovaná početným množstvím turistů, ale taktéž i obyvatel Šibeniku, kteří sem nejednou chodí odpočívat přes víkend.

Podobně, jako většina pláži na riviéry Šibenik, tak i tato je tvořena převážně z drobných oblázků.
pláž Zablaće

Alternativou je pak například zajít do nedalekého letoviska Solaris, které je dnes vlastně malým hotelovým městečkem. Velkou pýchou je především rozsáhlá oblázková pláž, které se říká i bílá pláž. O špičkové kvalitě této pláže mluví také Modrá vlajka, která jí byla nedávno udělena. Tato pláž je ideálním místem prakticky pro kohokoliv, je volně přístupná a najdete zde obrovské množství atrakcí, půjčovny, ale i množství gastronomických zařízení.
Zablače pláž


Jak využít volný čas v Zablače?


Obec, která je směsí starých rybářských domů, apartmánů a přepychových vil je vhodnou destinací spíše pro rodiny s dětmi, které hledají klidnější letoviska v blízkosti velkých měst. Svůj volný čas však můžete využít pro praktikování sportů i zde. Konkrétně jsou zde dobré podmínky hlavně pro vodní sporty, jako surfování, potápění a šnorchlování. Bez problémů však můžete vyrazit i na kolo, protože v okolí je množství zajímavých cílů, které se vyplatí vidět. Večer se zase můžete vybrat do klidných uliček obce, kde můžete zajít třeba do některé z místních restaurací. Pokud však budete chtít vyrazit na nějakou dobrou zábavu, doporučujeme vám zajít buď do Šibeniku, nebo alespoň do nedalekého Solarisu, kde to během letních měsíců žije zábavou.


ubytování Zablače
Levné apartmány v Zablače








Zablaće u Šibenického Solarisu
Vystavil v

pátek 12. prosince 2014

Lozica u Rogoznice

Malé letovisko Lozica v blízkosti oblíbeného města Rogoznica, leží v jihozápadní části riviéry Šibeník, která patří mezi nejnavštěvovanější části Chorvatska. Jelikož Lozicu najdete právě hned v blízkosti Rogoznice, tak jako turisté právě zde můžete využívat prakticky všechny služby, které sousední letovisko nabízí.


Pláže v letovisku Lozica


Pláže v Lozici jsou podobně jako v Rogoznici tvořeny převážně ze štěrku a drobných oblázků. Místní pobřeží je navíc poměrně členité, díky čemuž zde najdete početné množství menších pláži kde můžete bez problémů odpočívat. Nespornou výhodou zdejšího pobřeží je i čistota vody a vynikající pozvolný vstup do moře.

Pláže a zátoky vhodné ke koupání najdete hlavně kolem místního malého přístavu.

Velmi pěkná a zároveň rozsáhlá pláž se nachází také v sousední Rogoznici a to konkrétně v části, která navazuje na samotné letovisko Lozica.
Lozica

Pláž Šepurine byla v minulosti oceněna i Modrou vlajkou kvality a nabízí skutečně vynikající kvalitu služeb. Najdete zde venkovní sprchy, veřejné toalety, šatny, několik gastronomických zařízení, ale i profesionální záchranáři, kteří se starají o bezpečnost návštěvníků pláže. Samozřejmostí je i bezbariérový vstup na pláž.
lozica pláž


Sport a zábava


Sousední Rogoznica je ideálním místem pro aktivní trávení dovolené. Rogoznica je známá hlavně mezi jachtaři a to díky místnímu modernímu přístavu (Marina Frapa), dále jsou zde i vhodné podmínky pro potápění a podmořský rybolov, který však lze praktikovat i v blízkosti pobřeží letoviska Lozica.

Rogoznica ovšem na rozdíl od Lozice má i moderní sportovní centrum kam můžete kdykoli zajít i vy. V jeho areály si můžete zahrát tenis, squash či kuželky nebo můžete navštívit i zdejší fitness centrum nebo saunu.

Kromě toho v okolí najdete i několik cyklistických stezek, které vedou napříč celou riviérou Šibeník.


I v případe kdy se budete chtít společensky zabavit je nejvhodnějším řešením zajít do sousední Rogoznice, kde se během léta koná oblíbená Rogoznická lidová slavnost, která je známá pro svůj bohatý zábavný program.


ubytování Lozica
Levné apartmány v Lozici








Lozica u Rogoznice
Vystavil v
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)