Karlovac

Město Karlovac najdeme v Chorvatsku velmi snadno, leží totiž ve střední části, kde je Chorvatsko široké jen 45 km a kterou protíná dálnice A1 od pobřeží na Záhřeb.

Poloha města

Původní mÄ›sto, tedy pevnost, bylo založeno nedaleko soutoku Å™eky Koryny a Kupy. Jde o Å¡iroké ploché údolí, které tvoří i toky říček Dobry a Mrežnice, proto jedno z přízvisek Karlovace je „MÄ›sto čtyÅ™ Å™ek“. Jak mÄ›sto rostlo, pojímalo do sebe další obce, dnes jich je pÅ™ed padesát. K nejstarším patří tÅ™eba Sjenicak, který byl původnÄ› stÅ™edovÄ›kým mÄ›stem, ale zaniklým v 17. století. Dnes má Karlovac kolem 60 tisíc obyvatel.

Již jsme se zmínili o dálnici, ale míří sem i důležité silnice D1 z jižního Chorvatska a D6 do Slovinska. Město je i železničním uzlem, od jihu sem vede trať z Rijeky, Šibeníku a Zadaru, další pak vedou do Záhřebu a do slovinského Noveho Mesta.

Kapitolky historie

Historie města, vzhledem ke stáří jiných měst v Chorvatsku, je mladá. Karlovac byl založen jako ideální město v 16. století, datum založení je 13. červenec 1579. Půdorysně šlo o šesticípou hvězdu, 24 městských bloků a kolem mohutná opevnění před tureckým nebezpečím. Jméno město dostalo podle arcivévody Karla Habsburského. Okolí města však nabízí mnoho historických památek, zejména mohutné hrady. Ty jsou ostatně i dnes součástí Karlovace v připojených obcích (Dubovac). Až do roku 1693 bylo město plně v rukách armády, pak se dostali částečně i civilové.

Vedle pevnosti se začala rozvíjet o obec, která byla na královské město povýšena až za Marie Terezie (1777). V té době tu však bylo velmi krušno, protože se Karlovac vzpamatovával z moru (1773), který zahubil polovinu obyvatel.

Cesta do novověku

Během 18. a 19. století se město rozvíjelo díky čilému obchodu a lodní dopravě na Kupě. Tehdy byl Karlovac považován za jedno z nejbohatších a nejrozvinutějších měst v Chorvatsku.

Hlavní období rozvoje nastalo až po vyhlášení nové Jugoslávie po 2. světové válce, kdy se ve městě město a jeho okolí otvíraly četné továrny a průmyslové podniky. Z nejdůležitějších to byly Karlovacské mlékárny (KIM), Výroba obuvi Josip Kras, Žitoproizvod, Pivovar Karlovac a Jugoturbina.

Od roku 1991 prožívalo město velké útrapy, kdy bylo po jednu dobu dennodenně odstřelováno a zahynuly zde stovky obyvatel, tisícovky jich bylo zraněno. Konec nastal až 7. srpna 1995. Toho roku ve městě také natočil částečně videoklip k písni Země americký zpěvák Michaela Jackson.

Současnost města

NejznámÄ›jším podnikem je pivovar „Karlovačko Pivo“, součást koncernu pivovarů Heineken. Mnohé starší podniky zcela zanikly nebo se transformují do menších provozů. Jde o strojírenský průmysl, textilní, kožedÄ›lný a dÅ™evozpracující.

Ve mÄ›stÄ› je mnoho parků, takže platí další přízvisko „MÄ›sto parků“, nejhezčí je Vrbanicev park.

Od 60. let 20. století probíhá veliká výstavba v Novém městě, vznikla zde Městská knihovna Ivan Goran Kovacic, Polytechnika a nový kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.

V jižní části města v Turanji, která byla poničena ve válkách od roku 1991, ve starých rakousko-uherských kasárnách u řeky Korana je muzea vlastenecké války. Obdobně pozůstatky po bratrovražedné válce jsou v městské části Gaza.

 

I když se mÄ›sto potýká díky rozpadu nÄ›kterých velkých firem s potížemi, kulturní život neustal. Konají se zde slavné „Pivní dny“, ale velké investice se vkládají do rozvoje cestovního ruchu.

Památky města

Památeční je zde samozřejmě Hvězda, nejstarší čtvrť, vlastně původní pevnost s kostelem Nejsv. Trojice. Dále za pozornost stojí Františkánský klášter, Paulinský klášter v Kamensku, pravoslavný kostel sv. Mikuláše a Národní svatyně sv. Josefa.

Kultura ve městě

Karlovac má MÄ›stské divadlo Zorin a MÄ›stské muzeum s nÄ›kolika oddÄ›lenimi, které obsáhnou vÅ¡e od historie po přírodu. Své výstavní plochy má ve mÄ›stÄ› na sedmi místech, napÅ™. na StrossmayerovÄ› námÄ›stí, Galerie „Vjekoslav Karas“ v Å estićevojské ulici, ve Strážní věž na Dubovaci a v rodném domÄ› rodiny rybáře v Vukmanici. Dále je zde MÄ›stská knihovna Ivan Goran Kovacice, nejstarší hudební Å¡kola v Chorvatsku a Muzejní vlastenecké války, jak jsme se již zmínili.

Sport ve městě

Jakkoliv může být Karlovac zajímavý, nejvíce se do povědomí ve světě dostává svou sportovní činností. Konalo se zde například Mistrovství světa v košíkové v roce 1970, Mistrovství Evropy v košíkové v roce 1975, Univerziáda 1987 a Světové mistrovství v házené žen roku 2003. Nejvíce věhlasná je to samozřejmě košíková, a to i ve spojení s NBA, kdy její výběr (Bill Russell, Oscar Robertson, Bob Cousyja a další hvězdy) zde hrál jako All Star proti chorvatskému národnímu týmu v roce 1971 (vítězství NBA 110:65).

Karlovac