Lastovo

Ještě před několika lety byly ostrovy Lastovo a Vis vojenskou uzavřenou oblastí. Zřejmě proto platí tento odlehlý malý ostrov jako tajný tip se statusem národního parku. Není příliš vhodný na koupání kvůli příliš strmému pobřeží, zato milovníkům přírody se zde líbí. Ostrov má výrazně krasový povrch s četnými jeskyněmi a slujemi.

Ovšem roste tu také mnoho lesů, hlavně v okolí nejvyššího vrcholu Hum, vysokého 417 m. Souostrové Lastovo se skládá z přibližně 50 ostrůvků a skalnatých útesů, které mají v oblibě jachtaři pro naprostý klid. Ostrov Saplun na východě souostroví je známý svými romantickými písečnými zátokami. Obdobný ráz krajiny je i na větším, ale rovněž neobydleném ostrůvku Kopiště, ležícím východněji. Většina lastovských ostrovů je rybářským rájem.

Stopy na Lastovu svědčí o velmi starém osídlení. Na rozdíl od ostatního chorvatského pobřeží ovlivněného v minulosti Benátkami, je na Lastovu více patrný určující tén republiky Ragusa, dnešní Dubrovník. Postupně se zde střídaly vlivy panování Napoleona, Británie, Rakouska a Italíe. Po druhé světové válce se ostrov stal jugoslávským územím, aby se změnil po válce v 90. letech na chorvatský.

Hlavním centrem ostrova je obec Lastovo ležící na severním pobřeží. Vesnice se vine kolem úbočí hory Glavica. Přístav Lastovo leží v mělkém zálivu sv. Michala. Hned u vjezdu do obce stojí pozdně gotický kostel svatého Blažeje, který je zasvěcen patronovi Dubrovníku. V gotickém farním kostele na hlavním náměstí naproti městské lodžii je možno obdivovat Pietu neznámého benátského mistra ze 16. století. Bohatě zdobenou křtitelnici, rovněž v renesančním slohu, vytvořil Boninus Bonini, nejznámější občan Lastova. Nad Lastovem jsou viditelné pozůstatky opevnění, které kdysi zničili Benátčané.

Lastovo