Jak se tak honosný a 6. nejvÄtÅ¡Ã ÅÃmský amfiteátr vzal zrovna na Istrijském poloostrovÄ? Pula byla už ve stÅedovÄku považovaná za nejlepÅ¡Ã pÅÃrodnà pÅÃstav na Jadranu. ÅÃmané, kteÅà toto územà kolonizovali, si proto dali na tomto mÄstÄ obzvlášť záležet a vybudovali z nÄj vysoce reprezentaÄnà ÅÃmské mÄsto, které v 1. stoletà n. l. zÃskalo status kolonie. Proto zde najdete tolik ÅÃmských památek vÄetnÄ velkolepého amfiteátru.
Pula tedy za vlády ÅÃmanů zÃskala opevnÄnà a významné budovy, mezi které patÅily chrámy, triumfálnà oblouky, divadla a amfiteátr. ÅÃmský amfiteátr v Pule byl vybudován na pÅelomu letopoÄtu za cÃsaÅe Augusta, ale jeho původnà podoba byla jiná a amfiteátr byl mnohem menÅ¡Ã. Svou souÄasnou podobu zÃskal v 70. letech 1. stoletà n. l. a může za to žena. Tvrdà se, že tehdejÅ¡Ã cÃsaÅ Vespaziánus mÄl milenku Caenidu, pulskou rodaÄku, jejÞ zbožné pÅánà bylo rozÅ¡ÃÅit amfiteátr. CÃsaÅ jà toto pÅánà splnil.
ÄÃm vás Arena může pÅekvapit
Amfiteátr v Pule je nazýván Arena a jedná se o nejvÄtÅ¡Ã a nejzachovalejÅ¡Ã památku na ÅÃmskou historii v Chorvatsku. Také se Åadà mezi Å¡est nejzachovalejÅ¡Ãch a nejvÄtÅ¡Ãch ÅÃmských amfiteátrů na svÄtÄ, na kterém jich najdete celkem na 200. Arena má 2 poschodà a arkády se 72 oblouky. V hornÃm patÅe můžete napoÄÃtat 64 oken. Celý elipsový půdorys má rozmÄry cca 133 x 105 metrů a je vysoký necelých 33 metrů.
Pulská aréna se může pyÅ¡nit 4 hranolovými vÄžemi, které ukrývaly dÅevÄné schody, jimiž se chodilo do hornÃho patra. V jedné z vÄžà byla zásobárna vody k napájenà vodotrysků. Vchod byl umÃstÄn smÄrem k jihu a kromÄ tohoto hlavnÃho mÄl jeÅ¡tÄ dalÅ¡Ãch 14 vchodů.
Na stavbu tohoto veledÃla byl použit vápenec, který ÅÃmané zÃskávali v nedalekých lomech a dopravovali je na své mÃsto pomocà lodÃ. Existuje vÅ¡ak jedna legenda, která pravÃ, že amfiteátr, který byl tehdy nazýván Divicgrad (Hrad obrů) postavili obÅi, kteÅà pÅinášeli ohromné kameny z mÃst po celé Istrii. Jednoho dne je naskládali na sebe a vytvoÅili obrovské dÃlo v podobÄ amfiteátru.
Zákulisà gladiátorských her
Za své slavné éry mohlo Arenu navÅ¡tÃvit až 23 000 diváků. A na co se sem chodili dÃvat? Na krvavé zápasy, které v dobÄ ÅÃmské ÅÃÅ¡e byly velmi populárnÃ.
ZápasiÅ¡tÄ uprostÅed Areny mÄlo rozmÄr cca 68 x 42 metrů a pod tÃmto zápasiÅ¡tÄm se ukrývaly prostory, kde se organizovaly hry. Také jste tu mohli najÃt klece s divokými zvÃÅaty urÄenými k boji v arénÄ a prostory, kde byla uložena tÄla mrtvých gladiátorů a bojovnÃků se zvÃÅaty.
GladiátoÅi byli vÄtÅ¡inou zloÄinci, kteÅà byli odsouzeni k smrti, nebo to mohli být také váleÄnà zajatci, jež se použÃvali jako živé návnady pro pobavenà publika. O život zde pÅiÅ¡lo mnoho kÅesÅ¥anů a tradice pravÃ, že zde byl umuÄen v roce 290 svatý German, patron Puly.
ZápasnÃci bydleli v budovÄ naproti amfiteátru a když pÅiÅ¡la jejich chvÃle, vstupovali do jeho podzemnà Äásti, odkud jejich kroky smÄÅovali na popraviÅ¡tÄ â zápasiÅ¡tÄ. Pokud byl pÅÃtomen cÃsaÅ, dostalo se mu tradiÄnÃho pozdravu „Morituri te salutant“, neboli âNa smrt jdoucà tÄ zdravÃâ. Podlaha zápasiÅ¡tÄ byla vyrobená ze dÅeva a na nÄm byla položena vrstva pÃsku, do kterého se vsakovala krev prolitá pÅi zápase.
Co bylo s Arénou dál?
V roce 404 byly gladiátorské hry zakázány a v ArenÄ se nÄjakou dobu konaly rytÃÅské zápasy. Potom zÃskala novou funkci, avÅ¡ak už ne tak zajÃmavou. Byla využÃvána pro trh s dobytkem a postupnÄ docházelo k jejÃmu rozebÃránÃ. Materiál z amfiteátru se použÃval k dalÅ¡Ã výstavbÄ mÄsta a možná by doÅ¡lo k jeho celému zboÅenÃ, nebýt ÅÃmského senátora Gabriele Emo. Ten zniÄenà zabránil po tom, co se benátský senát v roce 1583 rozhodl amfiteátr zbourat kvůli stavebnÃmu materiálu, který chtÄli pÅevést do Benátek a využÃt ho tam na výstavbu paláců a domů.
Znovu mÄl být amfiteátr rozebrán v 17. stoletÃ, opÄt kvůli materiálu, tentokrát na výstavbu nové pevnosti âKaÅ¡telâ v centru Puly. Amfiteátr unikl zániku jen o chlup dÃky staviteli Antoine De Ville.
Kámen z Arény byl naposled použit v roce 1709 na stavbu zvonice pulské katedrály. Od té doby probÃhajà jeho obnovy. V roce 1932 doÅ¡lo k výrazné obnovÄ a v roce 1980 k dalÅ¡Ã, která vÅ¡ak nebyla odborná, a proto prozatÃm nenà amfiteátr zapsán na seznamu svÄtového dÄdictvà UNESCO.
SouÄasné využità Areny
V souÄasné dobÄ můžete v podzemnÃch mÃstnostech navÅ¡tÃvit výstavu „Vinohradnictvà a pÄstovánà oliv v Istrii v antice“. Tato výstava nese odkaz na ÅÃmskou ÅÃÅ¡i, neboÅ¥ právÄ tÄmto Äinnostem se ÅÃmané hojnÄ vÄnovali. Můžete zde vidÄt starodávné lisy a mlýny na olivy a jiné vymoženosti té doby.
KaždoroÄnÄ se v ArenÄ koná různé kulturnà festivaly, z nichž je nejznámÄjÅ¡Ã opernà a filmový festival, jemuž působivé okolà dodává neuvÄÅitelnÄ působivou atmosféru. Je to též mÃstem, kde můžete každoroÄnÄ slyÅ¡et hlasy svÄtoznámých zpÄváků. Vystupoval zde mimo jiné Luciano Pavarotti. Andrea Bocelli, Elton John, Eros Ramozotti, Anastasia, Sting a mnozà dalÅ¡Ã.
Od roku 2008 probÃhá souÄasná rekonstrukce, která má prý trvat dvacet let. V roce 2028 bychom se tedy mohli doÄkat znovuzrozenà tohoto obrovského a úžasného dÃla.
Ubytovánà v Pule
Villa Kristina PjeÅ¡Äana Uvala
apartmány
kapacita osob: 2-16
cena lůžka od: 14,5 Eur
k moÅi: 150 m
Pulská Arena: gigantické a zázraÄné veledÃlo