Knin je pomÄrnÄ malé chorvatské mÄsto (s poÄtem obyvatel asi 15 000) ležà v dalmátské Äásti Chorvatska v nadmoÅské výšce zhruba 214 m. n. m., s celkovou rozlohou 355 km², pÅÃmo na tahu železnice ze ZáhÅebu do Splitu a jen 56 km od pobÅežà Jaderského moÅe. SprávnÄ patÅà do Å¡ibenicko-kninské župy. 3 km od mÄsta pak pramenà Åeka Krka, která zároveÅ tÃmto mÄstem protéká.
Trocha historie
Málokdo z cizÃch vÃ, že již v 1. stol. pÅ. n. l. se v blÃzkosti mÄsta nacházel ÅÃmský vojenský tábor zvaný Burnum. Ležà jen 18 km od dneÅ¡nÃho centra mÄsta. Knin je ve zdrojÃch sice zmiÅován až v 10. stol. v pÃsemných materiálech byzantského cÃsaÅe Konstantina VII., ale pÅedcházel mu právÄ tento ÅÃmský tábor. Již v 11. stol. zde pÅi mÄstu vznikla diecéze a r. 1080 byl Knin dokonce vyhlášen hlavnÃm mÄstem tehdejÅ¡Ãho státu, a to za vlády krále Zvonimira.
Turci, MaÄaÅi, RakuÅ¡ané i Francouzi tu pak svádÄli boje o velmi významnou vojenskou pevnost, která tu byla až do 13. stol. MÄsto bylo nakonec bohužel dobito v r. 1522 právÄ Turky, naÄež ho pak museli Chorvaté opustit. Knin tak podléhal osmanské nadvládÄ jeÅ¡tÄ dalÅ¡Ãch 150 let, nato ho pod svůj patronát zÃskala Benátská republika. Znovu navrácenými Chorvaty zde byl postaven r. 1709 kostel i frantiÅ¡kánský klášter. Tento se stal r. 1797 majetkem rakouského mocnáÅstvà a bÄhem této doby zažil konjunkturu.
K prudkému zhorÅ¡enà vztahů mezi mÃstnÃmi Srby a Chorvaty doÅ¡lo ke konci 80. let 20. stol. R. 1989 si totiž zdejÅ¡Ã srbská komunita ve velkém stylu pÅipomÃnala 600 let od bitvy na KosovÄ poli po vzoru kosovských Srbů, pÅiÄemž v nedaleké obci nedlouho poté Chorvati oslavovali 900 let od smrti krále Zvonimira. Po tÄchto vzájemných manifestacÃch, kdy se jednotlivé komunity vytahovaly a snažily se navzájem pÅedÄit tu druhou, se jejich vztahy výraznÄ jeÅ¡tÄ vÃce zhorÅ¡ily. Do oblasti obývané zejména Srby, nazývané jako Krajina a jejÞ centrem byl právÄ Knin, dorazila bojová atmosféra, jež se již nÄjakou dobu vyskytovala v nedalekém Kosovu, úspÄÅ¡nÄ podporovaná režimem Slobodana MiloÅ¡eviÄe a antikomunisty. V r. 1990 pak po veÅejné liberalizaci pomÄrů v celém Chorvatsku doÅ¡lo ke vzpouÅe Srbů, nabývajÃcà ozbrojený charakter. Byly dokonce blokovány pomocà barikád pÅÃstupové cesty k mÄstu v souvislosti s tzv. balvanovou revolucÃ, naÄež starosta vyhlásil váleÄný stav a bylo zároveÅ vypsáno referendum o autonomii oblasti, na základÄ nÄhož byla pozdÄji vyhlášena Srbská oblast Krajina, transformujÃcà se Äasem v republiku. Chorvatská vojska zÃskala koneÄnou vládu nad mÄstem až r. 1995 bÄhem rozsáhlé váleÄné operace zv. bouÅe [oluja]. Nastala pováleÄná obnova mÄsta, která vÅ¡ak nenà pÅÃliÅ¡ rychlá vzhledem k tomu, že celý kraj nenà dost atraktivnà pro novÄ pÅÃchozÃ, jež by nahradili původnà odsunuté srbské obyvatelstvo. PůvodnÄ jeÅ¡tÄ v r. 1991 totiž byli v této župÄ Srbové v pÅevaze nad Chorvaty zhruba v pomÄru 4:1 (Srbů bylo 80% a Chorvatů pouze necelých 14%).
Levné apartmány u Zadaru
Apartments with swimming pool-Crno
apartmány
kapacita osob: 4-10
cena lůžka od: Eur
k moÅi: 5000 m
Knin