Vznik Å ibeniku, dÅÃve Castrum Sebenici se udává k roku 1066, dÃky záznamům krále Petra KreÅ¡imÃra IV., který se zmÃnil o mÄstu jako o trojúhelnÃkové pevnosti. Ve 12. Stoletà se mÄsto dostalo pod Uhersko-Chorvatskou nadvládu a v letech 1412 až 1797 patÅilo celé mÄsto Benátkám, které se zasadili o rozkvÄt mÄsta jak v kulturnÃm aspektu tak ve výstavbÄ architektonických skvostů v podobÄ nádherných zdobených paláců Äi mohutných pevnostÃ.
BÄhem vlády BenátÄanů, velmi prosperovalo v této oblasti umÄnà a Å ibenik se stal jednÃm z nejruÅ¡nÄjÅ¡Ãch a nejbohatÅ¡Ãch oblasti novodobého Chorvatska. BÄhem celé historie Å ibeniku se jeÅ¡tÄ vystÅÃdaly ve vládÄ nad mÄstem na krátko Fancouzi a posléze pÅevzali žezlo RakuÅ¡ané, v jejichž moci zůstal až do roku 1917. DÃky událostem, které zachvátilo Chorvatsko, mÃstnà průmysl v Šibeniku upadl a prudce se zvýšila nezamÄstnanost. VÄtÅ¡ina dneÅ¡nÃch obyvatel se živà pÅedevÅ¡Ãm dÃky cestovnÃmu ruchu Äi rybáÅstvÃ. V celém mÄstÄ je nÄkolik památek, které patÅà mezi architektonické skvosty.
JednÃm z takových skvostů je kostel sv. FrantiÅ¡ka, který se rýsuje na ruÅ¡ném nábÅežà v jižnà Äásti historického centra. ByÅ¥ z původnÃho honosného kostela zbylo jen pár sloupů a oblouků, stále na vás dýchne velkolepost a atmosféra dÅÃvÄjÅ¡Ã doby. Dále od kostela se nacházà KnÞecà palác, který dnes funguje jako mÄstské muzeum. DÅÃve sloužil jako renesanÄnà palác pro Å¡lechtu a knÞectvo. Nynà v nÄm najdete honosné sbÃrky mincÃ, archeologických vykopávek od dob neolitu až po ÅÃmskou éru. Dále za návÅ¡tÄvu stojà Foscolův palác postaven ve stylu benátské gotiky z roku 1450 Äi Katedrála sv. Jakuba. V centru mÄsta můžete nelézt útoÄiÅ¡tÄ ve stÃnu v mÃstnÃch kavárnách a vychutnat si zdejÅ¡Ã dobroty Äi navÅ¡tÃvit mÃstnà restaurace a dopÅát si tradiÄnà chorvatské jÃdlo s dobrým mÃstnÃm vÃnem.
Historické skvosty Šibeniku